Včelařská konference

""4. Kolik % přežilo? Proč vznikla odolnost u Tellského plemene u včelstev bez chem. ošetř. a u jiných ne? Dá se předpokládat, že gen. danou možnost odolnosti měla stejnou?"
...........
Nevím. Je to pro mě nová informace z konference v Brně - jedná se o jedno plemeno. Varroatolerance se údajně vyvinula v části, kde včely nebyli ošetřovány proti roztoči. "

Tam je třeba znát konkrétní podrobnosti. V krajním případě vůbec nemuselo dojít ke vzniku odolnosti včelstva na roztoče nebo jen k velice mírné odolnosti. Za prvé samotný roztoč se množí či na začátku množil pomalu a včelstvo zabil až po cca 3 - 4 letech. Takže pokud se neléčilo, nejagresívnější populace roztočů zabila "svoje" včelstva o rok až dva dříve než ostatní populace roztočů. Sice nějací roztoči by se přestěhovali po kolapsu toho včelstva do okolních včelstev, ale spousta roztočů by uhynula. Tím se v populaci roztočů preferovali ti méně agresívní a ti více agresívní byli potlačováni, protože včelstva s méně agresívními roztoči by vydržela o ten rok, dva roky déle a tím namnožila více rojů a více neagresívních roztočů.
Za druhé pokud se hustota včelstev výrazně zmenšila, zbývající včelstva mají v přírodě mnohem lepší podmínky, co se týká zásobení sladinou a pylem i usidlování v dutinách a o to se více množí. Zatímco roztoči uvnitř včelstev mají pořád stejné podmínky.
Takže i kdyby se odolnost včelstev na roztoče vůbec neobjevila, mohlo při mnohem menší hustotě včelstev dojít k ustálení populace, roztoči by likvidovali stejný počet včelstev jako by stačila včelstva udělat rojů.

To všechno by se poznalo, kdyby se taková včelstva vzala a přenesla do "normálních" podmínek včelařem chovaných včel a vystavila tlaku roztočů "vyšlechtěných" pravidelným léčením.